Stručně řečeno byl to boj se závadami, ale nakonec dobrý výsledek a navíc jsme neplánovaně vyzkoušeli experimentální setup.

Na Polní den 2025 jsme byli v oslabení, tým se rozutekl, jak to o prázdninách bývá, tak jsme s Pavlem OK1FPS zůstali sami, on a já OK1VUM. Nechtělo se mi opakovat loňskou zkušenost, kdy jsem odjel 70cm pásmo úplně sám, je to náročné a není to moc zábava, Pavlovi se taky nechtělo sedět u dvoumetru celou dobu, tak jsem se dohodli, že pojedeme ve dvou 70cm, kde máme lepší šanci na úspěch, než na dvoumetru. Máme vyzkoušeno, že počet bodů dosažených za první hodinu dobře předpovídá celkový výsledek a povedlo se 80 QSO a 24695 bodů, to dávalo naději na dobrý závod. Už v první hodině jsem pozoroval, že některé antény poslouchají jenom někdy, tak jsem požádal Pavla, aby se posadil k rádiu a začal jsem hledat příčinu. V kovové skříni s anténními relé, filtry a předzesilovači, která je venku na stožáru, bylo jasně vidět, že polovina relé přepíná jenom někdy. Po změření napětí na cívkách relé bylo jasno, protože když je na cívce 12V relé jenom 9V, tak relé nespíná spolehlivě. Ve skříni je celkem 6 kusů relé CZX3500, klíčované napětí je přivedeno datovým UTP kabelem z klubovny. Relé má dost velký odběr proudu, asi 250 mA, průřez drátů v UTP je malý, takže na vině je úbytek napětí na vedení. Jedním párem v UTP kabelu jsou napájeny předzesilovače trvalým napětím 12V, těm úbytek na vedení nevadí, stejně je  uvnitř 5V stabilizátor, tak aspoň méně topí. Jak zapojit zbývající tři páry je jasné, na každý dvě relé, ale proč bylo na jeden pár zapojeno jedno relé, na druhý dvě relé a na třetí pár tři relé (ta, co spínala jenom někdy), ví jenom autor a spíš ani on ne, jistě to takto neudělal záměrně :-). Stačilo přepojit relé po dvou a funkce byla obnovena. Najít příčinu tedy nebylo nic těžkého, ale není jasné, jak to mohlo doteď fungovat. Je pravděpodobné, že výpadky nastávaly i dříve, ale zůstaly nepozorovány. Dá se na ně přijít na začátku závodu, kdy volá hodně stanic, později je možné je snadno přehlédnout. Nechci ani spekulovat o tom, kolik spojení nás to stálo v minulých závodech. Začátek byl fajn, SM6CEN (840 km) zavolal SSB na moje CQ, stejně tak random zavolal IQ1KW (806 km). Pavel se ukázal jako odolný, protože s podporou benzínu (čti energetického nápoje) v noci vynechal jenom asi dvě hodiny (toho já nejsem schopen). V neděli dopoledne Pavel reklamoval, že nejde příjem. Chvilku jsem zkoumal, příjem sice šel, ale s velkou ztrátou, slabé stanice nebyly slyšet. Vylučovací metoda ukázala na transvertor. Všechno se dá opravit, ale když běží závod, není čas na regulérní opravu, přednost má  improvizace. Vzal jsem IC-705ku, kterou mám v klubu trvale a používám ji na remote monitoring spektra, zapojil jsem do ní výstup z anténního přepínače, nastavil 70cm a je to, příjem funguje. Konektor na sluchátka na IC-705 je 3.5mm jack, tak do něj lze sluchátka přímo zapojit, ale hrálo jenom jedno ucho. Opět pomohlo improvizované řešení, když se sluchátkový konektor zastrčí do rádia jenom napůl, tak hrají obě uši :-), ale nesmí se na to sahat. Takto jsme dojeli závod až do konce a neplánovaně jsme tím ověřili, že maličký ICOM 705 je schopen ustát podmínky velkého VKV závodu se ctí, to je zpráva pro ty, kteří o tom pochybují. Drobná vada tohoto řešení je ta, že při vysílání řve do uší vysílaný signál, ale co, nic není dokonalé. Sice by to šlo nějak vypínat podle PTT, ale při klíčování CW je příposlech potřeba,  tak se to muselo přežít. Zajímavá zkušenost je, že ačkoli digitálním zpracováním signálu v IC-705 vznikne zpoždění, které se nám nehodí při klíčování pastičkou, ukázalo se, že zpoždění je tak malé, že se s tím operátor dokáže vyrovnat. Jak to ti Japonci dělají, je zázrak.

Článek píšu v pondělí dopoledne, kdy je závada transvertoru už odstraněna, na vině byl nedotažený SMA panelový konektor ve vstupním zesilovači transvertoru. Ono to začalo fungovat už když jsem s ním zacloumal, ale to není oprava, závada by se určitě vrátila. Konektor se v hliníkovém bloku viditelně viklal, tak jsem vyndal modul zesilovače z transvertoru ven a osmičkou klíčem jsem pořádně utáhl panelové SMAčko na vstupu zesilovače a pro jistotu i druhé SMAčko na výstupu.

Dalším efektem použití dvou TRXů byl vznik podezření na závadu jednoho z PA. Když jedu na jeden TRX, mohu si sice pustit do sluchátek příposlech vlastního vysílání, ale je to jenom odbočka z modulační cesty, tím se dá posoudit leda tak mikrofon. Při použití dvou TRXů, jednoho na vysílání a druhého na příjem je příposlech při vysílání vlastně přes přeslech v anténním relé, takže signál projde celou vysílací cestou a pokud přepínám antény při vysílání, mohu sledovat, jestli je modulace stejná, nebo není. Jasně, že není, jeden PA má v signálu brum, pravděpodobně je vadný zdroj. To se bude zkoumat jindy.

Použitý software Win-Test, statistiky vytvořeny v Atlanta Locator s použitím DOSBoxu.